Historie

Sborový zpěv se vrátil do Karlových Varů v roce 1961

Obnovit sborové zpívání v Karlových Varech po zaniklém pěveckém sboru Hlahol se podařilo dirigentu a sbormistru Josefu Herclovi. Přichází do Karlových Varů na jaře 1. dubna 1960 na místo druhého dirigenta Karlovarského symfonického orchestru. Vystudoval hudební vědu, varhanní a dirigentské oddělení Pražské konzervatoře a Akademie múzických umění. Řídil již za studií Svatojakubský sbor v Praze a sám měl i zkušenosti ve sborovém zpívání. Po dohodě s hlavními organizátory hudební kultury ve městě KASS a KSO se ujímá organizace při ustavení nového pěveckého sboru a tak se koncem roku 1960 objevují po městě náborové letáčky.

Dne 16. ledna 1961 přichází do zkušebny KSO v Lázních III 34 žen a 26 mužů se zájmem o sborový zpěv. Mezi nimi i někteří bývalí členové Hlaholu i jeho dirigent Adolf Ambrož. Po krátkém přezkoušení jednotlivých zájemců v dirigentské kanceláři se domlouvá termín i místo zkoušek – pondělí Lázně III. Sbor nese název Karlovarský pěvecký sbor.

Prvním studijním repertoárem jsou Zpěvy lidu českého Jana Maláta a známé sbory z oper Prodaná nevěsta, Rusalka, V studni, Čarostřelec, Nabucco. 2. června téhož roku se sbor prvně představil na populárním koncertě s Karlovarským symfonickým orchestrem k zahájení lázeňské sezóny v Lázních III. Úspěch byl obrovský, sál vyprodán a KPS byl zařazen do abonentní řady koncertů s KSO již na 8. prosince 1961 s programem sestaveným z operních sborů a arií. Spoluúčinkovali sólisté Národního divadla Ivo Žídek, Libuše Domanínská a Eduard Haken. Pro velký úspěch se koncert opakoval ještě 10. prosince.

Po tomto koncertu před karlovarskou veřejností se hlásí další zájemci o sborový zpěv, takže v r. 1962 má KPS kolem stovky zpěváků. Je zvolena umělecká rada (později má název pracovní skupina), jejíž členové jsou sbormistru nápomocni při organizaci činnosti. Každý hlas má svého vedoucího. Pan Ambrož píše kroniku a zároveň zajišťuje opisy a kopie prvních skladeb pro sbor. Repertoár se velmi rychle rozšiřuje také o sbory a'capella a s doprovodem klavíru. V roce 1962 má KPS již 10 vystoupení a představuje se také v Mariánských Lázních. 6. dubna uvádí s KSO v Lázních III Smetanovu Českou píseň a Fibichovu Jarní romanci, což reprízuje ještě 15. června. Rozšiřuje se počet zkoušek i na prázdniny, ve středu přibývají dělené zkoušky.

Sbor začíná připravovat samostatné koncerty a potřebuje klavírní doprovod. Po několika pokusech vybrat klavíristu v Karlových Varech získává sbor v r. 1961 Miladu Semerákovou. Přichází z Českých Budějovic se svým manželem, hudebním skladatelem a pozounistou KSO. Studovala původně taneční oddělení Brněnské konzervatoře a poté i klavír. Vyučuje na zdejší Lidové škole umění a je vynikající doprovazečkou. Spolupracuje se sborem až do r. 1977, kdy se odstěhovala s rodinou do Prahy.

Za třicet let vznikl repertoár velké šíře

Za 30 let vedení KPS připravil dirigent Hercl obrovský repertoár, ze kterého sbor těží doposud. Koncepci připravil ve dvou liniích. Jedna směřovala ke skladbám s orchestrem díky stálé spolupráci s KSO a druhá k samostatným koncertům. Protože sám rád studoval a dirigoval velké formy – oratoria, kantáty a zejména mše, začal se sborem na těchto dílech pracovat. Připravil jich více než dvě desítky. Pro sbor to bylo studium velmi náročné a vyžadovalo značné nasazení, ovšem i trpělivost dirigenta Hercla. Úplný výčet tohoto repertoáru obsahují dvě dokumentární publikace k 20. a 25. výročí KPS, zpracované Vladislavem Jáchymovským a vydané KASS (viz také odkaz na Repertoár). Velká díla bývala uváděna vždy ve spolupráci s KSO a mnoha známými sólisty Domanínskou, Tikalovou, Soukupovou, Rosíkovou, Hakenem, Blachutem, Horáčkem a mnoha dalšími (odkaz na Spoluúčinkující sbory a sólisty). Významní sólisté se rovněž podíleli na spolupráci s KPS při samostatných koncertech především pro pacienty lázní. Pro takové příležitosti sbor nastudoval i mnoho sborových skladeb a'capella či s doprovodem klavíru.

Budovatelské léta nepřála České mši vánoční

Léta sedmdesátá vyžadovala ovšem také něco tendenčního, oslavného, budovatelského. Z díla našich i sovětských skladatelů se nabízely oslavné písně i kantáty. Na koncerty mezi sbory ze známých oper byla zařazena např. Píseň brigády D. Šostakoviče a Jen dál O. Jeremiáše. Je zajímavé, že často programy na významné politické akce byly sestaveny jen z písní a operních sborů klasického repertoáru a úspěch u politické reprezentace byl také zaručen.

Vážnější problém nastal s Českou mší vánoční, kterou dirigent Josef Hercl uváděl každoročně v době vánoc v pražských kostelích se Svatojakubským sborem. S KPS ji nastudoval v r. 1965 ke 200. výročí narození J. J. Ryby s Karlovarským symfonickým orchestrem a sólisty Rosíkovou, Vondráčkovou, Pochmanem a Soumarem. Uváděna byla až do vánoc 1972 a obnovy se dočkala teprve v r. 1980. Sbor ji uvádí dodnes.

Josefu Herclovi v 70. letech byla důrazně připomínána činnost na církevní půdě a práce se Svatojakubským sborem, který s námi často spoluúčinkoval. Jeho přejmenování na Cantores Pragenses pak tolik nedráždilo politické představitele.

Za 50 sezón činnosti lze jen shrnout jednotlivé okruhy činnosti KPS:

  • S KSO a dalšími orchestry uváděl sbor kantáty, oratoria, mše, operní sbory na abonentních koncertech i pro dnes již neexistující abonentní řadu Karlovarské hudební mládeže. Koncerty byly také věnovány významným skladatelům či výročím.
  • Koncerty pro pacienty se konaly téměř pravidelně každý měsíc v úterý v Lázních III s průvodním slovem. První část byla písňová, ve druhé pak operní sbory, nebo celý program z oper s význačnými sólisty.
  • Koncerty pro lázeňské hosty na kolonádě – bývalo jich až 5 za sezónu.
  • Nedělní matiné v 9:30 v GH Pupp se spoluúčinkujícím varhaníkem.
  • Výchovné koncerty pro školní mládež s KSO a průvodním slovem (v letech 1970 -1989).
  • Na schůzích, shromážděních, např. při výročí založení zdejší ekonomické školy, univerzity v Jeně, otevření KASS v Rybářích, v terénu pro vojenskou posádku v Doupově, apod.
  • Soutěže celostátní a krajské, na kterých získal sbor významná ocenění, účast na přehlídkách Západočeské unie pěveckých sborů.
  • Koncerty v jiných městech – viz odkaz Koncerty v ČR.
  • Zahraniční turné – viz odkaz

Výhodou naší spolupráce s KSO bylo zapůjčování notového materiálu z jeho archivu nebo z Československého rozhlasu či Svatojakubského sboru. Našemu sboru věnovali své skladby Jiří Matys a Oldřich Semerák. Na programech se objevilo nové logo, které věnoval sboru karlovarský malíř Petr Strnad.

Počet koncertů je statisticky zdokumentován v kronikách. Začínali jsme se 2 koncerty v roce 1961, v r. 1972 jich bylo již 29, podobně i v dalších letech. Vždy před vyprodaným sálem, dokonce některé měly i reprízu – to především před r. 1990, kdy Karlovy Vary byly plné lázeňských hostů.

Po 30 letech přebírají sbor pro Josefu Herclovi další

Období s Josefem Herclem je už opravdu historií. Po 30 letech J. Hercl v r. 1991 předává vedení sboru Zdeňku Jandovi, který je od r. 1980 ředitelem KSO a od r. 1986 i druhým dirigentem sboru. Dirigent Janda pracoval se stávajícím repertoárem, obohatil jej o některé své úpravy koled a lidových písní. Po jeho náhlé smrti v r. 1994 přebírá řízení sboru profesor Pedagogické školy Jiří Štrunc. Významná osobnost karlovarského hudebního života, velký znalec sborové literatury a velice zkušený sbormistr. Nastudoval mnoho nových úprav lidových písní skladatele Zdeňka Lukáše, Petra Ebena, Jaroslava Krčka. Náročná pro sbor byla díla soudobých skladatelů: Missa Brevis Z. Lukáše, Missa Jazz Jaromíra Hniličky, Carmina Burana Carla Orffa a další. Častá byla také spolupráce se sborem pedagogické školy. Za vedení profesorem Štruncem po uvolnění politické situace začíná sbor s vánočními koncerty ve městech i menších obcích západních Čech. Na programu v kostele je vždy Česká mše vánoční a koledy. Méně je koncertů s KSO, zmizely úplně spolu s privatizací lázní koncerty pro pacienty.

Současné období sboru

Pro značné pracovní vytížení odchází od KPS v r. 2001 prof. Štrunc. Nová a vlastně současná etapa začíná v r. 2002, kdy sbor požádal skladatele a dirigenta Miloše Boka (nar. 1968), zda by chtěl převzít vedení a dirigování KPS. Všestranný umělec, dirigent, varhaník, klavírista a vynikající skladatel přivádí sbor zejména do oblasti hudby církevní. Vedle církevních skladeb nastudovaných dirigentem Herclem uvádí sbor nyní skladby M. Boka: Missa solemnis, oratorium Svatá Zdislava a jeho úpravu vánočních koled pod názvem Snové koledy. Své zkoušky převádí sbor z pedagogické školy do základní školy s rozšířenou hudební a taneční výchovou v Rybářích, kde dirigent Bok vyučuje a vede orchestr žáků ZŠ. Na koncertech a mších nás tento orchestr doprovází, při nahrávání a větších koncertech spolupracují Čeští symfoničtí sólisté. Přesto, že koncerty s KSO se omezily na 1-2 za rok, KPS má koncertů až 40 ročně, z toho nejčastěji je uváděna Rybova mše vánoční. Natočili jsme také své CD, často nás karlovarská veřejnost může slyšet v kostele v Sedleci, Rybářích, Staré Roli, v Maří Magdaleně. Zajíždíme mnohokrát do Prahy, Litoměřic, Mostu, Ústí nad Labem, Roudnice, o vánocích do mnoha měst a vesnic západních i severních Čech. Loňského roku jsme dávali vánoční mši dokonce 30 krát.

Naše činnost je podrobně zaznamenána v 10 kronikách.